Terapeut

Většinu svého života jsem strávila na jevišti. Ve světě divadla a opery. Hlas byl vždy středobodem mého života a postupně mě naučil mnohem víc než jen zpívat. Naučil mě naslouchat. Sobě, druhým lidem i tomu, co často zůstává nevyřčeno. O tom, jak se cítíme. Jak dýcháme. Jak jsme spojeni sami se sebou.

Právě odtud vedla cesta k práci se zvukem, dechem a později také k Marma terapii. K práci, která mi dává smysl stejně jako hudba – protože i zde jde především o vnímání, pozornost a lidské setkání.

Nemám potřebu lidi opravovat ani jim říkat, jací by měli být. Mnohem bližší je mi chvíle, kdy člověk může na okamžik odložit vše, co nese, a jednoduše být. Možná proto mě na terapiích nejvíce těší chvíle, kdy někdo odchází s pocitem, že byl opravdu viděn a vyslyšen.

Ať pracuji dotekem, zvukem nebo prostou lidskou pozorností, vždy mě zajímá především člověk přede mnou.

„Po více než dvaceti letech strávených na jevišti dnes doprovázím lidi na cestě k tomu, aby znovu našli svůj vlastní hlas – nejen ten, který zní navenek, ale především ten, který vychází z hloubky jejich bytí.“